To, co jsme dříve zvládali pod tlakem, se nám už nedaří. Před odchodem do důchodu jsme snad byli jinak vyladění. Teď nám selhává paměť a my se nachodíme. Říká se tomu špajzová turistika. Takže si musíme všechno zapisovat. Vzpomínám si, jak jsem vezla matku do nemocnice a zapomněla jsem doporučující dopis. Matka mi řekla, jak s tebou může někdo žít. Přitom jsem si ten dopis dala na bezpečné místo s tím, že ho vezmu až naposledy, abych věděla, kam jsem ho dala.

Vytvořit si stereotyp

S odchodem do důchodu se zdá každý den stejný. Já si to kupodivu užívám, protože se nestresuji. V práci jsem si připadala jako když mě cosi vcucne a na konci pracovní doby vyplivne. Takový kolotoč a jako by šlo o život. Ale je fakt, že občasné rozptýlení je dobré, jen ten pocit, že se vrátím do svého pořádku je fajn. Teď mohu poslouchat písničky a zapamatovat si dokonce slova, kterým jsem dříve ani nerozuměla.