1. Nejčastějším prohřeškem je chtít od něj cokoli zadarmo. Jasně, je to váš kamarád nebo dokonce příbuzný, vy máte na celou věc omezený rozpočet, a tak dále, ale chtít od kreativce něco zadarmo je vrchol buranství. A to i tehdy, když je jen „taková maličkost, to máš za chvilku“. Zaručujeme vám, že cokoli chcete, tak je za tím více času a práce než si asi představujete. Takže pokud vám dotyčný nebo dotyčná sami nenabídnou, že danou věc udělají se slevou nebo zadarmo, počítejte s tím, že pro vás platí stejný ceník jako pro kohokoli jiného.
2. „No, tak aby to bylo jakože modrý, ale zase ne moc modrý, spíš do fialova. Ale zas aby to nebylo fialový, ale spíš jako do zelena. Jo, a třpytky, ne moc a ne málo.“ Aneb jedním z největších nepřátel výtvarníků jsou lidé, co nemají naprosto žádnou představu o tom, co vlastně chtějí. Nikdo nečeká, že do studia nakráčíte s hotovým nápadem, ale měli byste mít alespoň základní ponětí o tom, jak si výsledek představujete, kolik máte času a jakou částku můžete investovat. Nejen, že to celý proces výrazně zjednoduší a urychlí, ale máte šanci, že vás výtvarník po deseti minutách hovoru nebude nesnášet.
3. Život na volné noze je spojený s určitou nejistotou. To vám ale nedává právo nedodržovat termíny schůzek, deadliny nebo data splatnosti faktur. Můžete být sebevytíženější, ale pokud víte, že to na domluvený sraz v ateliéru, schůzku nad prototypy nebo skypový hovor nestíháte, je základní lidskou slušností zavolat a omluvit se předem. To platí samozřejmě i pro případy, kdy nestíháte odeslat například zpětnou vazbu. Nedodržování splatnosti faktur je pak, jelikož umělci obvykle nemají stálý příjem, naprosto neomluvitelné. Kromě hněvu dotyčného se takovýmto nezodpovědným chováním vystavujete i riziku, že s vámi na dalším projektu odmítnou spolupracovat. A kreativní komunita u nás není tak velká, takže vaše reputace problémového zákazníka se rozšíří přímo raketovou rychlostí.